Úryvky dopisů žáků 7. A a 7. B z domácí karantény

Úryvky dopisů žáků 7. A a 7. B z domácí karantény

Publikováno: 5.4.2020 Autor(ka): Michaela Vacková

Milá paní učitelko,

moc Vás zdravím. Mám se docela dobře, ale už se mi pomalu začíná stýskat. Mám stále co dělat. Většinu času se věnuji domácím úkolům. Nejvíce času mi zabírá angličtina. Paní učitelka nám posílá dost testů, odkazů a úkolů. Zaujal mě program Kahoot, kde dělám různé testy na vyzkoušení lekcí, které jsme probrali. Úkoly ze zeměpisu mě baví, protože tento předmět mám rád i ve škole. Teď když nechodím do školy, tak ráno vstávám o něco déle, což se mi líbí. Nejvíce mi chybí moji kamarádi ze školy a také kamarádi z kroužku stolního tenisu. S kamarády se rád zasměju, pobavím, což teď  bohužel nejde.

Minulý týden jsme chtěli jet za dědou a babičkou na návštěvu. Museli jsme naši návštěvu zrušit
z důvodu zákazu a přísné karantény. Takže se těším, až  babičku s dědou uvidím. Teď jsem s nimi ve spojení jen přes mobilní telefon. Doma se snažím rodičům pomáhat….  A  jak se máte Vy, paní učitelko, jak se Vám daří a co děláte? Doufám, že je u Vás vše v pořádku…..               

 

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

…. Je to již několik týdnů, co jsme se celá třída s Vámi viděli naposledy. Nastala taková zvláštní situace, se kterou nikdo nepočítal. Nikdo s ní nemá žádné zkušenosti a vlastně nikdo pořádně neví, jak dlouho to bude trvat a kdy půjdeme konečně do školy. Všichni přejeme sobě i svým blízkým, svým známým i spolužákům, aby byli zdraví a tuto těžkou situaci dobře zvládli.

Nejdříve se většina dětí radovala: „Hurá máme prázdniny, škola nebude!“ To byla senzační zpráva! Ale vlastně teď už to žádná radost není. Stýská se mi po škole, po kamarádkách i ostatních spolužácích, a dokonce i po učitelích a našich křečcích Vanilce a Sušence. Schází mi ten běžný školní den, blbnutí o přestávkách, zvonění na další hodinu, povídání si se spolužáky, chození na společné obědy, chození po městě, nakupování. Chybí mi výlety, tenis, výtvarný kroužek, plavání v bazénu, kino i divadlo… prostě mi chybí lidi a zážitky. To, co bylo pro mě dřív jako samozřejmé, čeho jsem si mnohdy ani neuměla vážit, mi teď moc schází. Když chodím ven se svým pejskem, málokdy někoho potkám. Všude jsou prázdné ulice, občas se někdo objeví v roušce a pospíchá rychle domů. Obchody jsou skoro všechny zavřené……

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Jak se mi daří?

Rozhodně si v těchto dnech uvědomuji, jak krásně a bezstarostně se nám žilo před tím, než nastala díky koronaviru tato vážná a pro všechny náročná situace. O koronaviru jsme věděli, ale že by se vyhlásil nouzový stav v České republice a omezený pohyb na veřejnosti  - to jsme nečekali.

Nemůžeme chodit do školy, a tak se musíme vzdělávat sami doma. Podle mě někomu může vyhovovat samostudium, ale já mám mnohem raději celkově školu. Dobré ale je, že na to máme každý své tempo. Já sama za sebe školu stíhám a pracuji na úkolech pravidelně.

Co mi chybí? Kamarádi.

Ráda bych zase normálně chodila do školy, hlavně kvůli těm kamarádům.

Mrzí mě omezený pohyb venku, protože začalo jaro a venku je hezky……

Ale co musím uznat za pravdu je,že po téhle zkušenosti si budeme více vážit svobody, budeme si vážit stráveného času s přáteli a pobytu venku.

Upřímně... nechybí mi složité písemné práce a testy, na které jsme se vždy museli hodně učit. Učíme se i teď, ale nepíšeme složité testy a to si myslím, že vyhovuje všem.

Musíme tento krizový stav přečkat, posilovat imunitu a dbát na opatření, abychom mohli zase vyjít ven do škol, do prací, za kamarády a žít normální život jako předtím……

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

…… Posílám vám pozdrav z ,,koronavirových prázdnin". Doma se mi daří dobře, jelikož mám malého brášku, kterému se mohu většinu dne věnovat a hrát si s ním. Naopak je pro mne těžké soustředit se a vypracovávat všechny úkoly. I přesto dělám úkoly poctivě každý den a věnuji se samostudiu. Byl bych ale nejraději, kdybych mohl chodit do školy a učit se s Vámi. Další věc, která mi velmi chybí, jsou kamarádi, protože jsem byl zvyklý trávit s nimi spoustu času. Rád bych s nimi zašel třeba na koupaliště v létě nebo na návštěvu k nějakému kamarádovi, jak jsme byly zvyklí. Jediné, co mě těší, je to, že nemusím vstávat úplně moc brzo do školy a mohu trošku přispat.

 

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

….. Jak se máte, co děláte? Já se mám docela dobře, jen mi chybí kamarádi ze třídy, někteří učitelé
a zábava o přestávkách, kterou jsem vždy zažila s mojí báječnou třídou. Docela hodně mi vadí, že nesmíme chodit ven za kamarády a ani navštěvovat se s prarodiči a jezdit s rodinou na výlety.

Rodiče musí chodit do práce, a tak na nás nemají moc času, ale mamka některé dny pracuje doma, tak na nás dohlíží, jak si děláme úkoly. Někdy zas mamce pomáhám já a uklízím, ať je to rychlejší. Ráda mámě pomáhám vyžehlit, vytřít, umýt a utřít nádobí, složit prádlo. Když nemáme vůbec co dělat, tak chodíme na zahradu, kde máme psa, kočku a další zvířátka…

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

….. Doma se mi daří skvěle, protože mám více času na to, co jsem nestihla udělat, když  jsme chodili  do školy. Mohu si například pořádně a pečlivě uklidit pokoj a vymalovat si ho mojí oblíbenou šedou barvou. Věnovat se tancování, které je mým velkým koníčkem. Podle videí na internetu se učit hrát na ukulele. Ale především můžu trávit více času s našimi domácími mazlíčky, na které  jsem moc času neměla, a  teď to můžu konečně změnit, což jsem moc ráda. Všední dny začínají obvykle stejně. Ráno vstanu a poté co se nasnídám, posadím se ke stolu a učím se. Učením strávím denně alespoň tři až čtyři hodiny. Odpoledne relaxuji a přitom si čtu svoje oblíbené knihy, které mě hodně baví. Dvakrát do týdne máme videokonference, které mi nahrazují naše skutečné hodiny ve škole. Často si telefonuji
s kamarády, kteří mi vždy řeknou něco nového a zajímavého a já jim na oplátku také povím nějaké moje nové zážitky z karantény. … I když jsem byla na začátku ráda, že budeme doma, teď už mi to tak super nepřipadá. Škola mi moc chybí, chybí mi společné přestávky, pošťuchování, povídání si
s kamarády. To mi bohužel hovory a zprávy nenahradí, což mě moc mrzí. Až teď jsem si uvědomila, jaká je ve škole vlastně sranda a jak ráda tam chodím, i když se tam musím učit. Doufám, že karanténa už brzy skončí a všichni se zase uvidíme. Těším se.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

…. Dnes, když tohle píšu, je úterý 31. 3. 2020 a už začíná třetí týden, kdy je škola zavřená a učíme se doma. Zrovna dnes jsme s vámi měli videomeeting a musím říci, že jsem z toho jelen. Čeština to je prostě peklo :-). Odpoledne byl ještě meeting z angličtiny, ale to bylo celkem v pohodě. Teď se akorát chystám na večeři, budou karbanátky s bramborem.

Jinak každý můj den vypadá asi takhle. Ráno vstanu asi kolem osmé. Je super, že nemusím v sedm. Nasnídám se a jdu dělat věci do školy, a když jsou meetingy, tak si je zapnu. Ráno a dopoledne se učím sám. Pak máma udělá oběd a jdu se najíst. Po obědě jdu většinou zá mámou nebo babičkou
a když něco nechápu, tak mi to vysvětlí. Většinou je to něco z češtiny. Když nechápu něco z matiky nebo fyziky, tak mi to vysvětlí táta….. Někdy je to doma fajn, ale někdy bych radši chodil normálně do školy. Učení je hodně a je to fakt náročné. Učit se doma mi připadá těžší než ve škole. A taky vůbec nevidím kluky ze školy. Tím končím svůj dopis.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

... Každý den dělám nějaké úkoly buď do sešitu, nebo v učebnicích, máme i zápisy, nějaké úkoly musíme zvládat i na počítači a každé úterý a čtvrtky máme s paní učitelkou online výuku.  Každý den
i vaříme, pomáhám mamce s úklidem, starám se o domácí zvířata (Rybičky-výměna vody a jídla, vyčistit filtr, Želva - vyčistit jí krunýř, vyčistit vodu, vyčistit kameny a dát jí korýše, Psi - vyvenčit , dát mu vodu, dát mu jídlo, po každém příchodu domů mu vyčistit tlapky, Kočky - dát napít a najíst)….
A jak se daří vám, paní učitelko, máte se dobře? 

 

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------